Výprava odletěla v úterý 22. ledna 2013 ve 14:30 letadlem Egypt Air z Vídně a v 19:00 místního času přistáli v egyptské Káhiře. V podvečer jsme dostali první SMS pozdravy z afrického kontinentu, další následovaly další den.
23. ledna, 5:09
Hlásím šťastný přílet. Stojíme frontu na víza a potíme se. Před halou nás čeká otec Norbert s transitem. Část výpravy odjede na Zanzibar. Já s o. Janem jdeme zařizovat traktory. S Pánem Bohem. P. Vladimír
23. ledna večer
Milí farníci a přátelé, v Dar es Salaamu je vedro na padnutí, navíc velké vlhko. Většina výpravy se po příletu vydala na Zanzibar. My jsme se s o. Janem a o. Norbertem snažili vybavit všechny doklady – není to jednoduché; uvízlo to na daňovém identifikačním čísle. Snad zítra. Ostatní jedou na Bagamoyo. Dobrou noc. P. Vladimír
25. ledna ráno
Všechny farníky a známé zdravíme. Také včera jsme sváděli boj s byrokracií. Schází nám něco jako doklad o registračním čísle farnosti Mpanga. Včera kolem toho běhal otec Jan s Norbertem, my jsme jeli do Bagamoya, asi 70 km od Dar es Salaamu. Dnes je v Tanzánii státní svátek, takže jsme přehodili program: ráno v 5 jsme vyjeli do národního parku Mikumi, celé odpoledne budeme na safari a večer přespíme na misijní stanici v Ifakaře. Budeme rádi za zprávy o průběhu voleb. S Pánem Bohem. P. Vladimír Šagi
27. ledna
Po dvou dnech jsme opět na signálu. SMS zprávy od vás nám přišly všechny najednou. Tak se z výšky 2 500 metrů ponoříme raději zase do džungle: dnešní noc byla plná neznámých vůní a zvuků. Po třídenním vandru se vrací část z nás do Dar es Salaamu vyřizovat traktory. Všichni jsou v pořádku. Posílám požehnání. P. Vladimír Šagi
28. ledna
Právě jsme ukončili vandr v horách Udzungwa – vlhko, vedro, opice, sloni, mraky motýlů a různé havěti... Většina výpravy jede do Mpangy, se zastávkou v sirotčinci. Zlatka tam již zůstane, aby jedna ze sester mohla odjet. Já s otcem Janem, bratrem Josefem a otcem Norbertem jedeme autobusem do Dar es Salaamu pokračovat v jednáních s úředníky. Uvidíme... Co se týká prezidenta: přežili jsme i horší věci. Žehná P. Vladimír Šagi
29. ledna
Většina výpravy odjela z Ifakary k sestrám do sirotčince, tam zůstanou několik hodin a již bez Zlatky pojedou terénní Toyotou do Mpangy. Muži začnou vyzdívat z cihel oltář v kostele ve vesnici Ngalimila. My mezitím sedíme v kanceláři loďařské společnosti Evergreen line. Čekáme na nějakého úředníka, který nám má vydat jeden důležitý doklad. Pokud se to podaří, požádáme o vydání kontejneru na kauci – celní procedury by se protáhly na několik dní a na to nemáme čas. Požehnaný den. P. Vladimír
Milí přátelé, tak máme za sebou celodenní maratón úředních tahanic. Náš celní deklarant nás už štve – všechno je problém! Snad zítra nám berní úřad vystaví potřebné doklady. Byli jsme se podívat v překladišti; asi 5 km od přístavu. Mezi stovkami kontejnerů bude někde i ten náš. Vyložit ho na místě není možné – musí se odvést na jiné místo, vyložit a přivézt prázdný. Uvidíme zítra, teď hasíme žízeň „Kilimanjarem“. Preji vše dobré. P. Vladimír
Větší část skupiny přijela do Mpangy. Po celonočním lijáku byla cesta horší. Zlatka se mezitím zabydlela u sester v Ifakaře a děti v sirotčinci ji ihned obklopily. My v Dar es Salaamu jdeme po parném dni do sprchy, pak do kaple, pak k sestrám na večeři... S Pánem Bohem! P. Vladimír
30. ledna ráno
Naše jednání s úředníky se opět posunulo kupředu. Již jsme zaplatili depozit za kontejner. Připojuji také zprávu z Mpangy: „Mezi vesničany je vše v pořádku. Jedna skupina pracuje v dispenzáři, druhá vykonává pouť po vesnici.“ P. Vladimír
30. ledna, 15:40
Milí přátelé, tak dneska se nám podařilo dát dohromady všechny dokumenty a zítra bude možné vyzvednout kontejner z přístavu. Konečně! Chození po tanzánských úřadech je náročnější než po horách. Díky za vaše modlitby. P. Jan
30. ledna večer z Dar es Salaamu
Všechny farníky a přátele zdravíme. Snad jsme vítězně dobojovali a zítra dopoledne vyzvedneme kontejner v překladišti. P. Jan, P. Norbert, P. Vladimír, br. Josef
30. ledna večer z Mpangy
Lékaři pracovali s místním zdravotníkem zde. P. Josef Novotný, P. Jindřich Kotvrda a já jsme byli v kapli v Ngalimile. Byli jsme u putování kříže a pomohli při stavbě oltáře. Zítra budeme dělat bednění na betonovou desku obětního stolu. Zdar. Josef Kánský
31. ledna ráno
Tak jsme v překladišti u našeho kontejneru. Čekáme na celníky a kamion. Odpoledne bychom měli náklad a traktory přeložit na dva menší náklaďáky a vyrazit do Ifakary. Pax. P. Vladimír
31. ledna večer
Kontejner je náš!!! Více než tři dny vyjednávání nám pomohly pochopit zdejší náturu! Asi bychom to neradi absolvovali znovu... Jen pro ilustraci: kamion stojí na dvoře v misijním centru Msimbasi, ale kontejner se musí zítra vrátit, a tak jsme objednali dva menší náklaďáky. Zadali jsme požadované rozměry korby, a – přijely náklaďáky, do kterých se traktory nevejdou. Všechno se řeší napotřetí – nikdy napoprvé, bylo by to zbytečně jednoduché. Máme na to celou noc... Pax! P. Vladimír
31. ledna z Mpangy
Zůstáváme v modlitbách ve spojení se skupinou v Dar es Salaamu. Vydržte! Dnes jsme pomohli připravit bednění na desku oltáře. Zítra ho osadíme na místě a vybetonujeme. Pax! Josef Kánský
31. ledna noc
Přátelé, je 22:55 místního času. Stále čekáme na jiné nákladní auto, kam se vejdou všechny traktory. Mezitím jsme připravili všechny tři traktory a nastartovali! Kvůli ceně dopravy pojede kamion jen k mostu 70 km před Ifakarou. Tím se cesta prodlouží na 240 km. Tak s pomocí Boží! P. Vladimír Šagi
1. února, 7:46
Všechno je jinak; větší auto nepřijelo, prý až ráno. Tak jsme přespali, ráno v 7:00 jsme slavili mši svatou jako každý den, dali si kafe – a teď už zase čekáme a čekáme. Kdyby člověk alespoň věděl, že se něco děje. Když jsme volali na firmu, odpověď je vždy stejná: „řidič už jede“ nebo „uvízl v zácpě“... Teď přišla bouřka a liják. Čekáme... Už týden! P. Vladimír, P. Jan a br. Josef
1. února, 13:34
Neuvěřitelné! Sehnali jsme dostatečně velké auto, naložili traktory, zvon a bedny a právě jsme VYJELI! Je 15:15 a čeká nás 12 hodin cesty, jsme špinaví a upocení, i s řidičem a závozníkem jsme namačkáni v jedné kabině zadrátovaného kamionu – ale jedeme. Bohu díky! P. Vladimír
2. února, 13:12
Přátelé, jedeme! Traktory jsme vysadili v Ifakaře a jedeme. Práší to a cesty jsou samá díra, ale všechny traktory jsou OK. Máme za sebou 30 km – před sebou ještě 150! Čili dnes do noci. Všechny zdravíme. P. Jan, P. Vladimír, br. Josef
3. února večer
Dnes před 9 hodinou ranní přijely po celodenní a celonoční cestě traktory, a tak jsme po pěti dnech mohli opět všichni společně slavit mši svatou. Kluci jsou unavení, ale nesmírně šťastní. Všechny moc zdravíme!
Přátelé, jeli jsme asi 14 hodin - jen s malými přestávkami, například když se nám ulomil rám od mého traktoru. Po přívalových deštích byla cesta blátivá a na jednom místě byl zapadlý náklaďák. Ale naše traktory projely bez problémů. Rád bych pozdravil herálecké hasiče – náš traktor zachraňoval situaci, 140 km tahl nepojízdný Zetor v těžkém terénu. Ve 3:30 jsme už usínali i na řvoucích traktorech. Naštěstí asi 50 km před cílem nám jel autem naproti kaplan Doto s Františkem a Jindřichem. Střídání řidičů přišlo v pravý čas! Po hodině jízdy autem a 3 hodinách jízdy traktory jsme se všichni setkali v Mpanze. Rychle se umýt a oholit – za hodinu začíná nedělní mše svatá. Moc se těšíme. Bohu diky. P. Vladimír
4. února
Mše svatá byla bombastická – krásné živé zpěvy byly doprovázené tančením dětí. I když mše trvala skoro dvě hodiny, tak to uteklo hrozně rychle. Proto jsme byli rádi, že jsme se mohli zúčastnit ještě další mše v sousední vesnici, kterou kvůli nám posunuli na dvanáctou. I když se to zdá nemožné, byla ta mše ještě živější a radostnější. Bohu díky za nádhernou neděli. P. Josef
Poslední den učí P. Vladimír a br. Josef mechanika údržbu traktorů a chválí si jeho šikovnost. Odjíždíme do sousedního kostela k předání kříže, aby putoval po domech. Otcové Jan a Josef stavěli závěs pro zvon do Ngalimily, lékaři léčili a jeden se léčí, Helena animuje děti, instalují se kamna, jedeme do blízké vesnice a končíme večeří s proslovy. P. Jindřich
6. února ráno
Pondělí bylo tedy svátečně pracovní, krásný večer jsme uzavřeli na schodech kostela, kde jsme pozorovali noční oblohu a poděkovali v modlitbě. V úterý ráno jsme za svítání odjížděli z Mpangy. Otec Dotto a sestry nám zamávaly, otec Norbert se vydal s námi. Dvanáctihodinovou jízdu do Morogora jsme přerušili v sirotčinci v Mbingu, kde jsme slavili mši svatou, poobědvali a rozloučili se se Zlatkou. P. Vladimír
7. února
Zdravíme vás z Káhiry. Do Vídně bychom měli přiletět kolem 15 hodiny. Dá-li Pán, měli bychom být večer doma. Těším se na setkání. P. Vladimír
